|
|
Humor jako protektivní faktor profesní zátěže učitele
Vertelmanová, Hedvika ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce podává krátký přehled teorií a výzkumů v oblasti psychické pracovní zátěže, protektivních faktorů a humoru. Autorka se snaží najít a naznačit propojení mezi těmito oblastmi. Od obecné problematiky stresu tato práce přechází k možnostem obrany proti němu a dále zaměřuje svůj zájem specificky na humor. Předkládá přehled obecných teorií humoru a pak se zabývá konkrétní možností využití humoru k vyrovnání se s psychickou zátěží. Cílem praktické části této práce je prozkoumat způsob, jakým učitelé na vysokých školách humor užívají. Záměrem tohoto zkoumání je nalézt prostor pro zlepšení mechanismů, kterými se učitelé se stresem vyrovnávají.
|
|
|
Vliv glyfosátu na fyziologické procesy v živočišném organismu
Jelínková, Lucie
Bakalářská práce se zabývá působením glyfosátu na živočišný organismus. Je zkoumán vliv na jednotlivé vybrané skupiny živočichů a člověka, při různých typech experimentů. Včely v behaviorálním zkoumání vykazovaly sníženou reakci na sacharózu, zhoršení krátkodobé paměti i zhoršování vytváření souvislostí mezi pachem a potravou. Glyfosát snižoval biologickou rozmanitost v populaci obojživelníků a také v případě zkoumání přípravku s přídatnými aktivními látkami zvyšoval toxicitu již u o polovinu u nižších dávek. Glyfosát má také vliv na hepatocyty kapra, jež podléhají histologickým změnám. Zhoršený zdravotní stav ryby, která je napadena exoparasity, představuje snadnější cestu glyfosátu do jejího organismu. U potkanů a králíků působí potíže s reprodukčním ústrojím. Lidské placentární buňky reagují na glyfosát sníženou tvorbou enzymu, zodpovědného za syntézu estrogenu a tím problémům s poruchami plodnosti. Glyfosát se u profesní zátěže vyskytuje častěji a je tomu také podobně u obyvatel žijících v blízkém okolí jeho aplikace.
|
|
|
Riziko syndromu vyhoření u učitelů primárních škol
Hadravová, Jana ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Zemanová, Lenka (oponent)
Riziko syndromu vyhoření u učitelů primárních škol Tématem diplomové práce je riziko syndromu vyhoření u učitelů 1. stupně základní školy. Teoretickou část práce představuje souhrn poznatků o příčinách vzniku, příznacích a průběhu syndromu vyhoření u učitelů a o důsledcích, které má rozvinutý syndrom vyhoření na výkon jejich profese i na jejich osobní život. Empirickou část práce tvoří kvalitativní výzkum. Na základě dotazníkového šetření mezi učiteli 1. stupně základních škol, kteří jsou zároveň studenty kombinovaného studia oboru Učitelství pro 1. stupeň na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, jsem s několika učiteli, kteří vykazovali ohrožení syndromem vyhoření, vedla rozhovor o příčinách a faktorech, které ovlivňují jejich nepříznivý psychický stav, o pociťované formě podpory a možnostech řešení situace. Během studia prožívají vyčerpání v různé míře až dvě třetiny učitelů. Chronická zátěž, která se v závěru studia ještě stupňuje, negativně ovlivňuje jak jejich prožívání, tak i jejich rodinný život a zdraví. Mezi klíčové protektivní faktory v boji proti vyhoření patří vhodně zvolené copingové strategie zaměřené na řešení problému a doplnění vydané energie a rovnováha mezi pracovními povinnostmi a osobním životem. Významnou pomocí může být také vstřícný přístup ze strany vedení školy a...
|
|
|
Profesní zátěž ředitelů vybraných základních škol
Pařík, David ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Paulovčáková, Lucie (oponent)
Bakalářská práce "Profesní zátěž ředitelů vybraných základních škol" pojednává o struktuře profesní činnosti ředitele plně organizované veřejné základní školy. V teoretické části se zabývá institutem ředitele školy z pohledu právních předpisů a dále pak jednotlivými profesními rolemi ředitele - rolí lídra, manažera a vykonavatele. Hlavním cílem předkládané práce je zjistit strukturu profesních činností ředitele plně organizované veřejné základní školy a jejich přiřazení k jednotlivým profesním rolím, které ředitel zastává. Empirická část bakalářské práce je zaměřena na výzkumné šetření, které bylo zpracováno na základě dat získaných z polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými řediteli vybraných plně organizovaných veřejných základních škol na Praze 8. Pomocí analýzy rozhovorů bylo zjišťováno, jaká je struktura profesní činnosti ředitele plně organizované veřejné základní školy, jaké profesní činnosti naplňují jednotlivé profesní role ředitele plně organizované veřejné základní školy, zda jsou jednotlivé profesní role ředitele plně organizované veřejné základní školy rozloženy rovnoměrně a v neposlední řadě také to, jaké profesní činnosti zatěžují ředitele plně organizovaných veřejných škol nejvíce. Struktura profesní činnosti ředitelů plně organizovaných veřejných základních škol do značné míry...
|
|
|
Profesní zátěž ředitelů vybraných základních škol
Pařík, David ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Kitzberger, Jindřich (oponent)
Bakalářská práce "Profesní zátěž ředitelů vybraných základních škol" pojednává o struktuře profesní činnosti ředitele plně organizované veřejné základní školy. V teoretické části se zabývá institutem ředitele školy z pohledu právních předpisů a dále pak jednotlivými profesními rolemi ředitele - rolí lídra, manažera a vykonavatele. Hlavním cílem předkládané práce je zjistit strukturu profesních činností ředitele plně organizované veřejné základní školy a jejich přiřazení k jednotlivým profesním rolím, které ředitel zastává. Empirická část bakalářské práce je zaměřena na výzkumné šetření, které bylo zpracováno na základě dat získaných z polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými řediteli vybraných plně organizovaných veřejných základních škol na Praze 8. Pomocí analýzy rozhovorů bylo zjišťováno, jaká je struktura profesní činnosti ředitele plně organizované veřejné základní školy, jaké profesní činnosti naplňují jednotlivé profesní role ředitele plně organizované veřejné základní školy, zda jsou jednotlivé profesní role ředitele plně organizované veřejné základní školy rozloženy rovnoměrně a v neposlední řadě také to, jaké profesní činnosti zatěžují ředitele plně organizovaných veřejných škol nejvíce. Struktura profesní činnosti ředitelů plně organizovaných veřejných základních škol do značné míry...
|
|
|
Humor jako protektivní faktor profesní zátěže učitele
Vertelmanová, Hedvika ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce podává krátký přehled teorií a výzkumů v oblasti psychické pracovní zátěže, protektivních faktorů a humoru. Autorka se snaží najít a naznačit propojení mezi těmito oblastmi. Od obecné problematiky stresu tato práce přechází k možnostem obrany proti němu a dále zaměřuje svůj zájem specificky na humor. Předkládá přehled obecných teorií humoru a pak se zabývá konkrétní možností využití humoru k vyrovnání se s psychickou zátěží. Cílem praktické části této práce je prozkoumat způsob, jakým učitelé na vysokých školách humor užívají. Záměrem tohoto zkoumání je nalézt prostor pro zlepšení mechanismů, kterými se učitelé se stresem vyrovnávají.
|
|
|
Zátěžové aspekty práce na urgentním příjmu z pohledu zdravotnického záchranáře
VELDA, Jakub
Problematika profesní zátěže byla do současné doby prozkoumána především v prostředí zdravotnických záchranných služeb, avšak šetření na poli oddělení urgentních příjmů bylo a je oblastí mnohem méně probádanou. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle: Vyhodnotit nejvíce zátěžové situace na urgentním příjmu. Porovnat zátěžové aspekty zdravotnických záchranářů na pracovištích urgentního příjmu se ZZS. Navrhnout způsoby vyrovnání se se zátěží na urgentním příjmu. Pro naplnění cílů práce byly položeny dvě výzkumné otázky: Dokáží u sebe zdravotničtí záchranáři, pracující na urgentním příjmu, popsat zatěžující faktory? Shodují se nejvíce zátěžové situace při práci na urgentním příjmu a ZZS? Otázky byly řazeny do čtyř oblastí. První oblast pojednávala o zátěžových faktorech a jejich porovnání se ZZS. Respondenti zde byli dotazováni na názor, v čem shledávají svou práci obtížnější, a v čem jednodušší oproti ZZS. Dále pak jaké situace vnímají jako nejsložitější na psychiku a zda mají z něčeho ve službě strach, či se nechtějí s něčím v životě setkat. Ve druhé oblasti jsme se s respondenty snažili vrátit k následkům situací prožitých během služby. Bylo zjišťováno, zda se během své služby na urgentním příjmu někdy setkali se situacemi, kterými se cítili ovlivněni, a jaké situace to byly. Třetí oblast se týkala odborné intervence. Zde bylo od respondentů zjišťováno, zda někdy v souvislosti s nějakou situací ve službě vyhledali odbornou psychologickou pomoc. Následně také zda mají takovou pomoc k dispozici v rámci svého pracoviště. Nakonec měli respondenti pohovořit o svém názoru na odbornou psychologickou pomoc v souvislosti se svou profesí. Poslední čtvrtá oblast se zabývala vyrovnáváním se a zvládáním stresu. V této oblasti bylo zjišťováno, zda se respondenti nějak snaží odbourat stres během služby, či se s někým k takovým situacím vrací. Respondenti pak měli odpovědět na to, zda mají nějaký druh aktivního odpočinku a jak často se mu věnují. Poté následoval prostor pro zodpovězení otázek týkajících se problematiky kouření, alkoholu a látek ovlivňujících psychiku. Díky výzkumem podloženému stanovení, že nejnáročnější situace na oddělení urgentního příjmu se týkají úmrtí nebo vážného zdravotního stavu mladého člověka nebo dítěte, bylo možné vyslovit tezi, že zdravotničtí záchranáři pracující na urgentním příjmu, u sebe dokázali popsat zatěžující faktory. Z výsledků bylo taktéž možné konstatovat, že se zátěžové situace na pracovištích urgentního příjmu a ZZS liší. Ovšem je zapotřebí podotknout, že ačkoli zátěžové situace a jejich vnímání vykazují určité odlišnosti, ve vnímání náročnosti práce na urgentním příjmu hraje roli určitá subjektivita. Z výsledků rovněž vyplynulo, že respondenti vnímají svou zátěž, v porovnání se zátěží u ZZS, jako lehčí. Vnímání nejvíce zátěžových situací týkající se vážných stavů a úmrtí mladých lidí a dětí, bylo však u zdravotníků těchto dvou subjektů rysem společným. Využití této práce by mohlo v praxi přispět k vytvoření koncepce preventivního i intervenčního programu, jako nástroje zvládání stresu, vycházející z těchto výsledků a zmíněných bodů. Bylo by zapotřebí je jen modifikovat na prostředí urgentního příjmu a na situace, které jsou shledávány respondenty jako náročné.
|
|
|
Profesní zátěž členů výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby
VELDA, Jakub
Tématem této bakalářské práce je problematika, týkající se profesní zátěže, se kterou se pracovníci zdravotnické záchranné služby na výjezdech setkávají. Záměrem této práce bylo zjistit, jaké faktory vnímají jako nejvíce zátěžové, jejich zkušenosti s kritickými situacemi a jakou formou se snaží se situacemi vyrovnat. Taktéž bylo cílem zjistit názor a popsat zkušenosti záchranářů s psychologickou pomocí a jejími modifikacemi. Realizace výzkumu proběhla kvalitativní formou prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se členy výjezdových skupiny zdravotnických záchranných služeb Středočeského a Jihočeského kraje, pracujícími na pozici zdravotnický záchranář. Výzkumem bylo zjištěno, že se respondenti rozhovorů v souvislosti se svou profesí opravdu setkali s kritickými událostmi, kterými se cítili psychicky po určitou dobu výrazně ovlivněni. Respondenti také vnímají, že základy položené psychologické intervenci pro zaměstnance zdravotnických záchranných služeb v určitých krajích jsou dobrým předpokladem, aby i tato základní složka integrovaného záchranného systému měla pro své pracovníky zajištěno zázemí po psychické stránce a dopomohla svým zaměstnancům jak prevencí, tak i intervencí k duševní rovnováze, kterou vnímají jako jeden ze základních předpokladů správného plnění úkolů a povinností, které jsou obecně na pracovníky Zdravotnické záchranné služby kladeny. Možnou alternativou ke zlepšení této problematiky by mohlo být zakomponování legislativní povinnosti zaměstnavatele pečovat o psychickou stránku zaměstnance plnícího rizikové povolání.
|
host ::
RSS.